Díky projektu Šablony III. jsme v Základní škole Mládí mohli realizovat dva environmentálně zaměřené projektové dny se zapojením externího odborníka do spolupráce s učitelem a žáky. Tím odborníkem byl Ing. Jan Andreska, Ph.D. - český zoolog, ekolog, ornitolog a vysokoškolský pedagog (Univerzita Karlova Praha). Kromě své pedagogické profese píše články pro přírodovědná vědecká i populárně-naučná periodika, další tvorbu zaměřuje na témata biologie propojená s historií a environmentalistikou (Sanquis, Živa, Vesmír a další). Pravidelně spolupracuje s Českým rozhlasem, se stanicemi Dvojka, kde bývá hostem pořadu Meteor, a stanicí Leonardo, kam pravidelně přispívá vlastními relacemi.

Tématem projektového dne byl život sov, pobyt v přírodě a pochopení její ochrany. Projektový den byl rozdělen na dvě části. První část se konala během dopolední výuky a zahrnovala přednášku, diskuzi, laboratorní cvičení (analýzu sovích vývržků) a vyvozování závěrů a souvislostí s důrazem na životní prostředí a jeho ochranu. Na druhou část projektového dne bylo nutné se přesunout do terénu, a to ve večerním čase z důvodu specifického životního rytmu sov (hlasové projevy a svou aktivitu sovy zahajují až s příchodem soumraku). Pro přímé pozorování v přírodě jsme využili Prokopské údolí, což je lokalita škole a jejím žákům blízká nejen vzdáleností. V této lokalitě se prokazatelně vyskytují dva druhy sov – výr velký a puštík obecný. Prvního jmenovaného se nám podařilo identifikovat díky jeho hlasovému projevu. Ten je sice výrazný, ale v okolním ruchu velkoměsta obtížně zaznamenatelný. V tomto směru se jako nezastupitelná ukázala role odborníka a jeho dlouhodobá zkušenost s etologií zvířat, znalostí lokality a tím pádem výběrem jediného vhodného místa, odkud bylo možné hlasový projev zaznamenat. To v případě puštíka bylo pozorování bohatší. Puštík je totiž značně teritoriální a reaguje na hlas imitovaný pomocí vábničky.  Na imitaci svého hlasu ochotně odpovídal, což dr. Andreska dokázal názorným způsobem žákům „přeložit do lidské řeči“. A nejen to, žákům také ukázal, jak na přítomnost puštíka (obecně predátora) reagují ostatní zvířata (v našem případě zejména kos černý).

Život sov byl jednoznačně pro žáky nejvíce atraktivní. V neposlední řádě je však třeba zmínit, že i samotný fakt, že se žáci mohli pohybovat v přírodě za tmy (samozřejmě s dodržením všech bezpečnostních pravidel a minimalizace možných rizik), byl pro ně atraktivní a sám o sobě zážitkem. Tím byl završen záměr budování a posílení celého spektra žákovských kompetencí a učení s prožitkem. Podobně to platí ale i pro zapojeného pedagoga (resp. pedagogy, protože zejména večerní části projektu se účastnili i další pedagogové za účelem získat nové zkušenosti).

                                                                                                                              Jaroslav Vodička, ředitel ZŠ Mládí

Powered by Froala Editor